CÍRKEVNÍ STUPNICE A ZPŮSOBY SKLADATELSKÉ PRÁCE

Mnozí starověcí národové znali sedmitónové řady, lišící se od sebe postavením půltónů a znali přirozené ladění.

Vývoj tónového systému v Číně šel od větších intervalů k menším, až dospěl k 12 - ti tónové řadě, shodné s naší chromatickou stupnicí.

V Indii byl sestaven sedmi tónový systém. Stupnice, které se používaly vymyslel bůh Mahera Krišna a jeho manželka Parbuli. Základních stupnic bylo šest.

Na řeckou vzdělanosti působily cizí vlivy, které se projevily v přejmutí stupnice aiolské od kmenů žijících v Malé Asii. Mimořeckého původu jsou frygická a lydická stupnice.Později antika připojila řadu tónin jiných. Tato soustava přešla do církevních stupnic křesťanských, ale názvy byly přemístěny.

Církevní stupnice se objevují dodnes v lidových písních některých národů ( Slovensko, Maďarsko, Morava) a také v modálním způsobu skladatelské práce - Musorgskij, Bartók, Janáček a jiní.

Jde o šest stupnic autentických - původních :jónská,dórská , frygická,lydická, mixolydická, aiolská. Od nich se odvozovaly stupnice další. Dnes používáme stupnici jónskou, jako stupnici dur a aiolskou, jako stupnici mollovou.

Postavíme - li tyto církevní stupnice od nejdelší vlny a nejmenší teploty na stupnici ve stvoření směrem k tónu a barvě dokonalosti, od nejnižší úrovně k nejvyšší, pokryjeme VII. až II. úroveň ( c - a ) v krychli stvoření.

  

1.  h  c  d  e  f  g  a    ----

2.  a  h  c  d  e  f  g    aiolská stupnice

3.  g  a  h  c  d  e  f    mixolydická stupnice

4.  f  g  a  h  c  d  e    lydická stupnice

5.  e  f  g  a  h  c  d    frygická stupnice

6.  d  e  f  g  a  h  c    dórská stupnice

7.  c  d  e  f  g  a  h    jónská stupnice

 

Stupnice v půltónech, jako štěpení záření , proudů :

 

h

c

cis

d

dis

e

f

fis

g

gis

a

ais

ais

h

c

cis

d

dis

e

f

fis

g

gis

a

a

ais

h

c

cis

d

dis

e

f

fis

g

gis

gis

a

ais

h

c

cis

d

dis

e

f

fis

g

g

gis

a

ais

h

c

cis

d

dis

e

f

fis

fis

g

gis

a

ais

h

c

cis

d

dis

e

f

f

fis

g

gis

a

ais

h

c

cis

d

dis

e

e

f

fis

g

gis

a

ais

h

c

cis

d

dis

dis

e

f

fis

g

gis

a

ais

h

c

cis

d

d

dis

e

f

fis

g

gis

a

ais

h

c

cis

cis

d

dis

e

f

fis

g

gis

a

ais

h

c

c

cis

d

dis

e

f

fis

g

gis

a

ais

h

 

Na sedmém stupni stupnice v I. úrovni se stupnice nestavěla. Teoreticky by to bylo možné, ale vznikl by tu tritónus, zvětšená kvarta, které se dřívější skladatelé vyhýbali. Důležitost I.úrovně spočívá v akordu čtverce stvoření zmenšeně zmenšeném septakordu, nutné pro stavbu stvoření.

Nad I. úrovní se rozprostírá podle štěpení záření z Hradu Grálu k rytířům v Prastvoření, které přijímají tak jako Zvířata v Božské sféře, stejné je to i v dalších krychlích stvoření. Záření můžeme přirovnat k pyramidě. Hrany této pyramidy stahují barvy a tóny odpovídající sloupům stvoření ( h,d,f, as (gis), fialová, oranžová, zelená a modrá barva).

Duchově bytostné proudy procházející stvořením , vytvářející úrovně a stupnice, byly inspiračním zdrojem pro jeden ze způsobů skladatelské práce, polyfonii. Jde o samostatné vedení jednotlivých melodií, znějící jednotlivě nebo současně.

Druhý způsob, harmonie, nachází svou inspiraci v krychli stvoření, v jejich úrovních a vývojových kolobězích.

S polyfonní prací se setkáváme v období Ars Antiqua, Ars Nova, v Nizozemské škole. Vrcholných představitelem polyfonní práce byl J.S. Bach.

S harmonickou prací se setkáváme v období doprovázeného jednohlasu (monodie), a v homofonní práci. Její rozkvět začíná za rozkvětu opery v l6. století ( Monteverdi, Caccini, Cavalieri ).

Později se způsoby práce skladatelů vzájemně doplňovaly, mísily se, protože byly používány k vyjádření vlastních prožitků, kdy citový obsah prožití řídí formu skladatelské práce a dochází se k ideálu, jednotě obsahu a formy.

Dvacáté století, stejně jako ve všech ostatních druzích umění, přináší nové skladebné techniky, dodekafonii, seriální techniku, punktualismus, aleatorní hudbu a jiné způsoby, které skladatelům určí přesný způsob použití tónové řady a tak dochází k podvázání práce ducha, jeho inspiračního napojení a nastupuje práce rozumu a tím snížení účinnosti hudby i celého jejích poslání.