Člověk a stvoření

Jednotný rys jde celým stvořením, dotýká se stavby stvoření, proudění, prostě všeho co se ve stvoření nachází. Člověk jako duchovní jiskra, prášek, vlastně můžeme říci duchovní odpad ve stvoření, měl být ve své podstatě elementem povznášejícím, zušlechťujícím, jeho úkolem bylo poznání všech jednotících zákonitosti a podřízení se jim ve svém životě .

Jako lidé na této Zemi jsme obklopeni vibracemi všeho druhu, které k nám přicházejí prostřednictvím elektromagnetického záření, gravitačních vln a zároveň jsme obetkáni řadou zvuků, které nás obklopují a jsou výsledkem chvění hrubohmotných předmětů, aniž můžeme mluvit o tónech, protože tón vzniká na základě pravidelného chvění.Víme, že existuje práh, práh bolestivosti, citlivosti,slyšitelnosti,i práh hlučnosti. Všechny tyto hranice ve všech oblastech jsou překračovány a mají negativní vliv na psychiku i zdraví hrubohmotného těla. Zde je příčinou porušování člověk sám. On dovede vytvářet frekvence, které léčí a zároveň zvuky (v jakémkoliv rozsahu), které i ničí.

Člověk je vybaven schopností přijímat vibrace prostřednictvím uspořádání svého hrubohmotného těla, ale i on sám je vysílačem na základě infra záření. O kvalitě vysílání i příjímání hovoří aura hrubohmotného těla.

Každý člověk dle své druhovosti má určitý tón, barvu, která je jeho postatou. Již duchovní zárodek, který byl uložen při přechodu z bytostného do jemnohmotné půdy, aby z jeho vnějšího záhalu vyrostla květina a při jejím rozpuku se objevuje proměněný vnitřní bytostný obal jako lidské tělíčko. Tato květina má svou barvu, kterou mohou jasnovidní lidé vidět jako jemný barevný záhal kolem člověka, nebo přímo vidí květinu, keř, podle toho co vyrostlo z jemnohmotné půdy.

Dále má pro svůj vývoj dány záhaly z jednotlivých úrovní, které procházel na cestě k hrubohmotnosti, až posledním projevem je hrubohmotné tělo, které prostřednictvím čaker (energetické uzly na páteři) navazuje svůj kontakt s celým stvořením, uspořádání čaker je v stupnici C dur od barvy rubínově červené až po fialovou.