I řekl Bůh : Budiš Světlo! I bylo Světlo !

Proudy sil se valily přes bránu Hradu Grálu, aby uváděly v pohyb pralátku, formovaly jednotlivé krychle stvoření, jejich úrovně a vytláčely dolů vše, co nemohlo zůstat pod tlakem a teplotou dané úrovně. Letěly do nesmírných dálek ,osvětlovaly, formovaly plochy, které měly přijmout duchovní obláčky, které nemohly procitnout v Božské sféře, přesto že v nich plála touha po uvědomění. Jaký to akt Boží Milosti a Lásky.

Posvátné - Budiš Světlo ! Oddělení části Ducha Svatého a jeho zakotvení v Imanueli v Hradu Grálu v Božské sféře. Posvátný průnik záření bezbytostného jádra Imanuelova, zformované v Parsifalovi v Hradu Grálu v Prastvoření, který utvořil cestu pro duchovno k jeho zformování.

Světlo, Bůh sám, východisko všeho vyzařování a z něho vzniklá sféra věčného života - Božská sféra, která je oživována přímými proudy sil, tepajícími ve sféře bílého vyzařování přímo od Boha Otce a zpět.

Alfou a Omegou celého stvoření je Imanuel,je východiskem všech vyzařování, kde vlny, barvy, tóny, čísla, písmena jsou zakotveny. Jeho prostřednictvím je udržováno celé stvoření. Štěpení záření na jednotlivých úrovních je podřízeno zákonům Vůle Boží, není chaotické, má své uspořádání.

Směrem od Hradu Grálu postupuje ve vlnách, proudech přímých, které mají na starosti stavbu stvoření a dále nastává zde i štěpení záření na pozitivní a negativní a tím i krouživé pohyby ve stvoření.

Pokud poznáváme zákony probíhající celým stvořením, zjišťujeme , že vše je doprovázeno zvučícím zněním,včetně pozdějšího stvoření, vývojového pole lidského ducha, stejně jako člověk sám. Co se pro nás jeví jako záření, pro vyšší duchy je zformované.